- Asociace projektantů plynárenských zařízení
- Ruprechtická 1222/36
- 460 01 Liberec I - Staré Město
- tel. : +420 485 107 807
- e-mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 607 818 196
Naše služby
- inženýrské činnosti
- projektová dokumentace
- expertní a poradenská činnost
- zpracování odborných posudků
- pořádání odborných seminářů
- školení a tématické odborné exkurze
Přihlášení do intranetu
Novinky
-
TECHNOLOGICKÝ DEN ASPP 2018 : 18. 9. 2018 Místo: Plynárenská 840/5, 602 00 Brno-střed-Zábrdovice, místnost T 116 ( Trafačka) Program: Práce na plynárenských zařízeních v kolektorech, Ing. Pavel Frk - REVIS Praha s.r.o. Obecně o kolektorech. Detailní představení akce „Kolektor Hlávkův most“, realizované REVIS Praha s.r.o. Personální a technické vybavení nutné pro práce v kolektoru. Pracovní postupy pro práce v kolektoru. Specifika a rizika práce v kolektoru. 1. Obecně o kolektorech 2. Pracovní postup pro práce v kolektorech 3. Kolektor Hlávkův most 4. Specifika a rizika práce v kolektoru Kolektor průchozí podzemní liniové stavby, které slouží k ukládání inženýrských sítí potřebných pro plynulý chod velkoměsta (vodovody, teplovody, plynovody, kanalizace, energetické kabely, telefonní kabeláž a optické kabely) - norma upravující vedení sítí v kolektorech: ČSN P 73 7505 Výhody kolektoru - neviditelnost, přístupnost, funkčnost - instalace a údržba sítí bez zemních prací a omezení provozu - prodloužení životnosti instalovaných inženýrských sítí - okamžitý přehled o případné havárii uložených inženýrských sítí (permanentní monitorování kolektoru) - snížení nákladů při realizaci oprav inženýrských sítí (rychlá identifikace vady a oprava v průměru do 2-3 hodin od zjištění) - rychlost oprav inženýrských sítí - instalace a údržba bez ohledu na roční období Nevýhody kolektoru - vysoké realizační investiční náklady (cca 0,5mil Kč na 1bm) - není soběstačný (náročnost na management a energii) - limitující geologické a hydrogeologické poměry - hrozba terorismu (mechanické opatření na vstupech, pohybová čidla uvnitř kolektorů) - riziko při povodních (v roce 2002 zatopení některých tunelů) Kolektory v Praze – zajímavosti: - cca 90km (z toho v historickém centru cca 18km) = největší kolektorová síť na počet obyvatel - v celém komplexu je vedeno 2 400 km kabelů a potrubí - šířka kolektorů od 1,9 m do 4,5 m a výška od 2,4 m do 4,8 m (v některých úsecích široké jako tunel metra) - maximální hloubka, ve které je kolektor uložen je 45 m, v průměru jsou kolektory uloženy v hloubce 20 m - průměrná teplota v kolektorech je 12 až 14 °C - počet čidel zajišťujících monitoring kolektorů v Praze je 45 tisíc - 1.kolektor v Praze v roce 1969 o délce 130m v ulici Chotkova na Malé Straně (1.kolektor na světě v roce 1863 v Londýně) Pracovní postup pro práce na PZ v kolektoru 1. proškolení zhotovitele provozovatelem kolektoru 2. pasportizace stavu ocelových konstrukcí před realizací (fotodokumentace) 3. dopravní značení a oplocení ZS v místě stavby na povrchu 4. dovoz trubního materiálu na sklad zhotovitele a rozřezání potrubí na díly dle potřeby v závislosti na dimenzi svařovaného potrubí a místních podmínkách 5. ochrana stávajících sítí a konstrukcí v kolektoru (OSB desky při roznosu potrubí, protipožární deky při svařování) 6. dovoz trubního materiálu na místo stavby 7. spouštění trubního materiálu (zpravidla 2-6m kusy) a montážního vybavení pomocí jeřábu do hloubky, úvaz 8. ruční resp. strojní roznos resp. rozvoz VZV vozíkem materiálu po trase 9. osazení mobilního lešení 10. navrtání a montáž kotev 11. svařování potrubí na podpěrách na dně kolektoru 12. zdvih svařeného potrubí ručně či pomocí paletových vozíků popř. ručních heverů 13. uchycení potrubí do kotev 14. propojové svary svařených sekcí ve stísněných podmínkách u stropu kolektoru ve výšce 15. NDT kontrola svarů - 4% - 7% v závislosti na požadavcích provozovatele 16. izolování potrubí 17. geodetické práce v souladu se směrnicí provozovatele kolektoru 18. tlaková zkouška vzduchem, propoje 19. pasportizace stavu osazených nosných ocelových konstrukcí po realizaci 20. vyklizení staveniště vč. zařízení staveniště Kolektor Hlávkův most Základní údaje - zhotovitel: REVIS – Praha spol. s r.o. - objednatel: Pražská plynárenská Distribuce a.s. - projektant: Zdeněk Jírek PLYN-UNIVERZAL - SoD podepsána dne: 20.11.2009 - zhotovení kolektoru 2013 – 2017 (sdružení Hochtief – Subterra) - zahájení prací : 11/2017 (práce v kolektoru) - ukončení prací: předpoklad 10/2019 - cena za dílo: 39 255 460 Kč bez DPH - rozsah: ocel DN500 – 520m, ocel DN 150 - 140m, PE d90 – 430m, 9 přípojek - tlaková hladina: STL 0,1MPa = 1 bar - nosný materiál: 508,0 x 6,3mm; ozn.oc. S235JR (11375.1); spirálně svařované, izolace 3LPE N-n (dle DIN 30670 , nezesílená) - přídavný materiál: elektrody bazické ESAB OK 48.05 VACPAC, průměr 2 a 2,5mm, 2 vrstvy - WPS : dle ČSN EN ISO 15609-1 - nátěr trubky: protipožární nátěr PROMASTOP CC - umístění v klenbě kolektoru, z důvodu případného úniku plynu a možného zamoření kolektoru (možnost nejjednoduššího odvětrání) - odvětrání přirozené - nejrozsáhlejší a nejobtížnější stavba plynovodu v kolektoru v historii společnosti REVIS – Praha spol. s r.o. Personální vybavení - kolektor Hlávkův most - THP 1x (organizace pracovníků, kontrola provádění prací, dodržování HMG a koordinace s ostatními dodavateli podílejícími se na výstavbě kolektoru) - svářeči 4x (dělení potrubí, příprava před svařováním a samotné svařování) - montážní pracovník 3x (dělení potrubí, příprava před svařováním, izolování svárů, montáž uchycovacích prvků HILTI) - obsluha jeřábu 1x - obsluha strojů v kolektoru 2x - dělník 4x (pomocné práce, sestavování lešení, asistence svářečům a montážním pracovníkům) - četa zemních prací při propojích/odpojích či přepojování přípojek Technické vybavení - svářečky 4 ks - elektrocentrály – 380V (pouze tam, kde není možné využít staveništní rozvody) - centrátory vnější mechanické 2 ks - přenosné osvětlení 4 stojany - brusky úhlové 3 ks - ruční hevery 2 ks - příklepové vrtačka na kotvy HILTI 1 ks (chemické kotvy) - lešení (přenosné ALU lešení s možností výškových úprav dle potřeb) - požární deky - ochrana stávajících ocelových konstrukcí (rošty, konzoly) před poškozením v průběhu prací - VZV vozík 1x (rozvoz potrubí), paletový vozík 2x (zdvihání sekce), jeřáb 1x Specifika a rizika práce v kolektorech - zařízení nadzemní části staveniště v exponovaných oblastech intravilánu obce - přesun materiálu a personálu do kolektoru – hloubky 8-35m !!! - obtížná manipulace s trubním materiálem (př. Kolektor Hlávkův most – trubní sekce po 16m – 4ks x 4m, váha cca 1600kg) - veškerá manipulace v kolektoru ručně, výjimečně použití techniky - svařování trubního materiálu ve stísněných podmínkách (WPS dle ČSN EN ISO 15609-1, polohy PH, PC) - montáž plynovodního potrubí do klenby kolektoru (nejvyšší místo – cca 4m, montáž z lešení) Přednáška byla doplněna informací o spolupráci se společností FASTRA. Fastra zajišťovala: - přerušení průtoku plynu - uzavření potrubí pod tlakem - pro bezpečnost bylo použito stoplování i balonování - za stoplem dali ještě balon pro možný mírný průtok plynu - pro malá potrubí možno pro uzavření použít trn Přednáška v příloze. První ultrazvukové inspekce na distribuční síti innogy, Ing. Aleš Brynych, CEPS a.s. V současné době probíhá rozsáhlý projekt vnitřní inspekce plynovodu DN 500 Sviňomazy – Vřesová. V loňském roce byla provedena inspekce geometrická a na základě získaných výsledků byly letos v létě odkopány, posouzeny a opraveny nejzávaznější defekty. Poté se provádí na 21 km tohoto potrubí mechanické/chemické čištění a návazně vnitřní inspekce pomocí ultrazvukového nástroje se zaměřením na detekci trhlin, laminací a korozních úbytků. - In-line inspekce (plyn, ropa, produkty) - Off-line inspekce – mimo provoz pro: o Dálkovod neumožňuje průjezd o Nedostatečný tlak v potrubí o Potrubí je znečištěné o Před uvedením dálkovodu do provozu Metody vnitřní inspekce: - Ultrazvuk (jen v kapalinách) - Magnetická báze (pro plyn i kapaliny) - Další metody pro promáčkliny a ovalitu o DEF o Mapping – XYZ – prověří trasu potrubí o EMAT, citlivé pro rozdíly tlouštky sěny a korozi pod napětím, ale zmagnetizuje potrubí, které je pak nesvařitelné, musí se pak odmagnetizovat Pro vnitřní inspekci jsou různé nástroje různých výrobců. Pro pohon nástroje se použije voda nebo kombinace voda + vzduch. Pohon pouze vzduchem je téměř neřešitelný. Etapy obecně: - Realizační projekt - Mobilní komory. Návrh a umístění - Chemické vyčištění - Mechanické vyčištění - Vypuštění z potrubí Plynovod Červený mlýn – vnitřní inspekce off-line o Prověřit geometrii plynovodu DN 300 o Stanovit přesnou trajektorii Plynovod DN 600 u Písku – cíle a činnosti o Detekovat korozi o Geometrické anomálie o Stanovit souřadnice trasy potrubí pomocí nástroje Mapping o 4,5 tisíc m3 vody o Dusíkování o Mechanické čištění o Kalibrace potrubí o Chemické čištění o Rychlost 0,5 m/s Zjištěna rozsáhlá plošná koroze, pro opravu se použily ocelové objímky s epoxidovou výplní . Bylo vyměněno 120m zkorodovaného potrubí, 6 vad – 3x prolákliny, 1x laminace, 2x koroze. Pří porovnání vad izolace detekovaných Pearsonovou metodou byla ve většině míst detekována vada izolace, která nebyla zjištěna koroze vnitřní inspekcí. Plynovod DN 500 Sviňomazy-Vřesová o Uvedení do provozu r. 1973 o Délka 70 km o Trubky 527x8 z mat. 13 126 Chomutov Porucha na plynovodu u Křepkovic (Net4Gas) zjištěno: o Koroze pod napětím o Vyvařený vrchlík (nebyl iniciací poruchy) o 5 korozních odkryvů o 2x mírné korozní napadení o Provozní čištění – analýza prachu – zemina z výstavby a kapalné uhlovodíky z provozu o Zúžená místa o Potrubní kniha – všechny vady jsou umístěny o Ultrazvukový inspekční nástroj Rosen o Ježek musí mít konstantní rychlost 0,3-0,5 m/s o Protlačování vodní zátkou, tedy voda+vzduch Co získá provozovatel provedením inspekce potrubí o Prověří integritu potrubí o Získá informaci o technickém stavu potrubí o Umístí vady Nové technologie používané v Grid-CZ – Ing. František Humhal Mezi nové technologie využívané ve společnostech GRID_CZ, skupiny innogy v ČR (GasNet a GridServices) patří bezvýkopová technologie Primus-Line, různé nové, formy signalizačních zařízení (vodiče a markery) pro plynovody z PE, některé druhy mechanických spojek, uvažovaných pro použití v pohotovostní službě provozovatele, technické řešení „půlených chrániček“, možnosti lokalizace netěsností po neúspěšné tlakové zkoušce na PZ/OPZ a doporučení na „novou techniku“: okénkovací potrubní frézku (vysazování přípojek na sítích po reliningu) a „pneumatickou motyku“ (pro šetrné obnažování PE plynovodů). 1. Inovace v používaných technologiích 2. Implementace nových produktů na odstraňování poškození plynovodních přípojek v pohotovostní službě 3. Implementace nových technologických řešení_Dělené chráničky a ochranné trubky 4. Nová řešení pro dohledatelnost PE potrubí Markery Signalizační vodiče nové konstrukce 5. Intenzivní příprava na budoucnost distribuce, také s novými plyny /biometan, přidávání H2, …/
-
25. ročník Podzimní plynárenské konference Datum: 5.–6. listopadu 2018 Místo: Clarion Congress Hotel Prague Freyova 33, Praha 9 - Vysočany Konference se koná pod záštitou společnosti E.ON Česká republika, s.r.o.
-
BIM – Nové trendy v projektování BIM (Building Information Modeling) je moderní metoda vytváření a správy dat o budově během celého životního cyklu – od projektu, realizace, provozu, rekonstrukce – až po ukončení provozu a odstranění. Informační modelování budov představuje v současné době novou vědní disciplínu i moderní komunikační platformu v oboru stavebnictví. Praktické využití BIM Prvotním úkolem BIMu je vytvořit jednotný 3D inteligentní model budovy obsahující velké množství dat. Kromě geometrických rozměrů se může jednat o detailní informace vztahující se k určitému produktu, informace o potřebných certifikátech a dokumentech, či různé provozně-technické informace. Tato data jsou následně využívána při dalších činnostech typicky uskutečňovaných během celého životního cyklu stavby. Jako příklad můžeme uvést koordinaci projektu, různé vizualizace či simulace nebo informace o nutnosti provést revizi elektrického zařízení. Výstupy z toho systému – souhrnná data – jsou využívána architekty, projektanty, investory, vlastníky budov, správci budov a mnohými dalšími. Typy výstupů se liší od typu investora a fáze zpracování projektu. Může se jednat např. o 3D modely budovy, technické zprávy, 2D výkresy, výkazy, popisy materiálů atp. Pro reálné nasazení metody BIM do praxe je nutné použít vhodný software. Od projekčního prkna k softwaru Podíváme-li se podrobněji na vývoj základních přístupů k projektování staveb, můžeme konstatovat, že období zhruba posledních dvaceti let se vyznačuje velkými technologickými změnami v této oblasti. Zjednodušené schéma vývoje je zachyceno na následujícím obrázku: Období ručního kreslení projektové dokumentace s použitím rýsovacího prkna je již dávnou minulostí. V současné době je již zcela nemyslitelné, aby projektant dodával své projekční výkresy zpracované ručně. Zde již neobstojí ani argument, že oskenováním ručně kresleného výkresu do formátu pdf dochází k jeho elektronizaci. Co znamenají zkratky CAD, CAM, CAE Nástupu výpočetní techniky do různých společenských a technických oblastí se nevyhnula ani oblast projektování a návrhu staveb. Vývoj softwarových produktů v této oblasti byl daný technologickými možnostmi dané doby a souvisel přímo s rozvojem hardwaru počítačů. Dá se říci, že masivnější nasazení výpočetní techniky do projektové praxe se datuje k přelomu 80. a 90. let dvacátého století. V dnešní době se ke konstrukčním a projekčním pracím používají převážně počítačové programy pracující na systému CAx. Zkratka CA (Computer Aided) znamená, že jde o počítačem podporované aplikace. Přičemž „x“ značí písmeno, které specifikuje konkrétní druh systému, resp. konkrétní oblast použití – například CAD, CAM, CAE apod. Konkrétně CAD (Computer Aided Design) představuje problematiku projektování s podporou počítače, CAE (Computer Aided Engineering) lze přeložit jako systémy pro podporu inženýrských činností (technické výpočty, analýzy atd.), CAM (Computer Aided Manufacturing) lze vyložit jako systémy pro počítačovou podporu výroby (např. pro CNC frézování). V praxi se běžně potkáváme s velkým množstvím CAD softwarových řešení. Jako příklad můžeme uvést např. produkt AutoCAD od firmy Autodesk, ArchiCAD od firmy Graphisoft, Microstation vyvíjený firmou Bentley, Allplan firmy Nemetschek nebo ZWCAD nabízený firmou TECHSOFT, v žádném případě se však nejedná o výčet uzavřený. Co se týče vlastních formátů grafických souborů, tak oblíbené jsou formáty dwg. Přičemž jako obecný výměnný datový formát pro tuto oblast velmi dobře poslouží formát dxf. Softwarové nástroje pro BIM Budoucnost projektování se ubírá a nadále bude ubírat cestou nasazení metodiky BIM. Mezi uznávané a nasazované softwarové produkty pro praktickou realizaci metodiky BIM patří produkty společnosti Autodesk – obzvláště pak program Revit. Tuto skutečnost dokreslují i následující dva grafy (zdrojová data jsou získána z celoevropského interního průzkumu firmy Wavin z let 2014 a 2015). Oba grafy představují odpovědi na otázku „Jaký SW produkt pro možnost přípravy projektu ve shodě s BIM koncepcí je pro respondenta nejvhodnější“. První graf prezentuje názory respondentů zastupující všechny oblasti stavebního projektování (architekt, statik, projektant stavební části a také projektanti různých profesí), druhý názory projektantů oboru TZB a ZTI. V prvním případě preferovalo program Revit více jak 50 % respondentů, pro druhou situaci bylo toto číslo ještě markantnější a s přehledem překročilo 90% hranici. Softwarové řešení CAD a BIM Jaké jsou charakteristické vlastnosti výše uvedených způsobů projektování? CAD řešení umožňuje snadnou správu projektu, pohodlnou archivaci, jednodušší provádění změn, efektivní sdílení dat a další možnosti. Tyto pokrokové možnosti se vztahují spíše na rutinní činnosti, ale způsob koncepčního myšlení oproti ručnímu kreslení na prkně zůstává nezměněn. Stejně jako v případě ručního kreslení je uživatel nucen veškeré čáry tahat pomocí myši, musí řešit obdobné problémy, např. viditelnost, ručně vyplňovat různé kusovníky a výkazy. Parametrizace změn zde není možná. Nelze použít ani různé vizualizace nebo simulace. Obecně lze tedy konstatovat, že CAD aplikace představují pouze „hezké kreslení“, ale co do myšlenkových pochodů zůstávají věrnou imitací přístupu „tužka-papír“. Zastánci 2D projektování tvrdí, že 2D koncepce projektování je a zůstane i v budoucnosti plně dostačující. Argumentem je relativní jednoduchost projektové dokumentace (co do výstupů) určitých profesí. Zastánci pokrokového přístupu vidí budoucnost v metodice BIM. V tomto případě je jasné, že BIM ve spojení s 2D prostě dělat nejde a je třeba přejít na 3D koncepci. Při výběru grafických a projekčních softwarů je třeba zvážit, zda postačí neparametrický software, tzn., že uvažované změny bude třeba provést několikrát a ručně, anebo raději využijeme možnosti parametrického softwaru, kdy lze změny provést pouze jednou v centrálním modelu a v ostatních částech se již automaticky promítnou. Zde je možné pocítit největší rozdíly v rámci CAD a BIM přístupu k projektování. V případě CAD projektování pracujeme s instancemi ve smyslu separovaných čar (ne vždy, pro případ využití určité knihovny budou zřejmě tyto čáry spojeny do tzv. bloku) a vše kreslíme „jakoby znovu na prkně“. Naopak v případě BIM pracujeme s modely reálných komponent (součástí), ze kterých je investice nakonec postavena. Přesněji řečeno nyní již nekreslíme, ale modelujeme finální stavbu. Výkresy a další projekční materiály jsou již následně generovány automaticky programem na základě našich požadavků (umístění pohledů a řezů do výkresu, řezové roviny atp.). Závěrem se nabízí otázka, jak dlouho ještě budou programy pro podporu 2D projektování dodávány a podporovány. Vzhledem k rychlému technologickému rozvoji se odhaduje kolem 5 až 10 let. Autor: Pavel Seidl, Technický poradce Organizace: WAVIN Ekoplastik s.r.o.